"Z dovolené ve zdraví."

Vzteklina - preventabilní riziko pro cestovatele

14.listopadu 2011 zemřel v Italské Mantově 40 letý cestovatel na vzteklinu poté, co byl 28. září na předměstí Manpuru v sveverovýchodní Indii pokousán na předloktí agresivním psem. Muž nebyl preventivně očkován proti vzteklině. Přestože bylo očkování zahájeno po poranění, musel být 23. října hospitalizován s horečkou, svalovou slabostí a poruchami dýchání. Po 17 dnech v komatu zemřel.

26. května 2012 zemřela v Londýně na vzteklinu žena, která se rovněž před tím vrátila z Indie, kde byla pokousána psem.Nebyla proti vzteklině očkována ani preventivně, ani po poranění.

8. června 2012 zemřel na vzteklinu 29 letý muž, známý vrcholový sporotovec (kanoista) z Jihoafrické Republiky. Pravděpodobně se nakazil od svého psa asi 2 měsíce před prvními příznaky onemocnění na konci dubna 2012.

Ročně zemře na vzteklinu ve světě odhadem 55 tisíc lidí. Nejvíce v zemích jižní a jihovýchodní Asie.

Vzteklina je stále jednou z mála 100% smrtelných nemocí. Jedinou cestou, jak s ní bojovat je prevence. Na výše citované případy úmrtí reagovala i Světová zdravotnická organizace rozšířením svých doporučení pro cestovatale do jednotlivých zemí o informaci o riziku vztekliny.

Očkování proti vzteklině lze absolvovat už před cestou do rizikových zemí. Je důležité hlavně při delších pobytech, nebo v případech, kdy cestovatel předpokládá, že se bude pohybovat sám mimo hlavní turistické oblasti, na předměstích a v místech s obtížně dosažitelnou zdravotní péčí. Podání tří dávek vakcíny (v intervalu 1 a 2 týdny) výrazně redukuje rozsah potřebných opatření při poranění zvířetem v cílové destinaci.

Vzteklina se přenáší především slinami nemocného zvířete. Není nutné, aby došlo přímo k pokousání. Nebezpečný je i kontakt slin s porušenou kůží, nebo sliznicemi. Jakýkoli kontakt se zvířetem v oblastech s vysokým výskytem vztekliny proto nelze podcenit. Ránu po pokousání je vhodné vymít vodou a mýdlem, následně desinfikovat např. alkoholovou, nebo jodovou desinfekcí a provizorně ošetřit. Je třeba co nejrychleji vyhledat zdravotnické zařízení. U dříve neočkovaných se ihned zahajuje očkování a to celkem 5 dávkami vakcíny. V případě vážného poranění se aplikuje také sérum a to bez ohledu na možné alergické reakce (vitální indikace - jde o život). Postexpoziční profylaxe si většinou vyžádá hospitalizaci pacienta.
U dříve očkovaných pacientů stačí obvykle podat jen jednu dávku vakcíny, sérum se neaplikuje. I zde je však třeba ošetřit ránu a zvážit podání antibiotik k prevenci jiných infekcí, případně provést přeočkování proti tetanu.
Neexistuje žádná doba po které by už nemělo smysl opatření po pokousání provádět. Inkubační doba vztekliny může být velmi různorodá, byly popsány případy s mnohaměsíční inkubací. Očkování proti vzteklině je účinné, pokud se podá dříve, než dojde k rozvoji příznaků onemocnění.

Cestování přináší množství zážitků a zkušeností. Vzteklina může být a u mnoha cestovatelů byla tím posledním. Proto je třeba riziko nepodceňovat, včas absolvovat očkování proti vzteklině před odjezdem, minimalizovat možnost kontaktu se zvířaty a správně postupovat, pokud k němu přesto dojde. Podrobné informace každému cestovateli rádi podají specialisté na cestovní medicínu a infekční lékařství.

14.6.2012, 11:21
MUDr. Pavel Slezák

Zdroje: ProMed-mail, WHO

Sdílet/Líbí se mi